Kdy postačí daňová evidence a kdy je nezbytné vést účetnictví?

Vedení účetnictví patří zpravidla k těm méně oblíbených stránkám podnikání. Tuto nutnou administrativu nemá rád snad žádný podnikatel. Ti menší, kteří nepřesáhnou limity zákonem stanovených obratů či nemají z jiného důvodu povinnost vést účetnictví, mohou zpracovávat pouze daňovou evidenci. Každá z těchto dvou možností má pozitiva i negativa. Kdo je ze zákona povinen vést účetnictví a kdo může zpracovávat pouze daňovou evidenci? Je možné se nějakým způsobem vyhnout zbytečnému “papírování”? Na tyto otázky naleznete odpověď níže v tomto článku, který by Vám měl danou problematiku alespoň částečně přiblížit.

Povinnost vedení účetnictví je upravena zákonem. Některé subjekty tak mají již ze zákona povinnost vést účetnictví, jiné mohou naopak vést pouze daňovou evidenci. Daňová evidence je samozřejmě jednodušší a pro živnostníky, kteří si doklady zpracovávají  sami zřejmě i vhodnější, a to z toho důvodu, že její problematika se snadněji pochopí a nemusejí tak nad účetnictvím trávit hodiny drahocenného času. Avšak je nutné podotknout, že vedení klasického účetnictví má rovněž své výhody. Účetnictví totiž poskytuje mnohem komplexnější přehled o fungování a hospodaření živnostníka.

Jak se zjišťují jednotlivé základy daně, čili hospodářské výsledky u jednotlivých typů účetnictví? Je to naprosto jednoduché. V případě, že živnostník vede účetní evidenci, zjistí svůj hospodářský výsledek, který později slouží jako základ daně tak, že od příjmů odečte výdaje. U účetnictví je to složitější, ale obecně lze říci, že hospodářský výsledek zjistíme tak, že od výnosů odečteme náklady.

 

Povinnost vést účetnictví se vztahuje na účetní jednotky

Obecně lze říci, že dle platných právních předpisů v ČR má povinnost vést účetnictví každá účetní jednotka. Tou se automaticky stává právnická osoba po zápisu do veřejného rejstříku. Podnikající fyzická osoba se stane účetní jednotkou ve chvíli, kdy její obrat za předcházející rok přesáhl 25 mil. Kč. V takovém případě této osobě vznikne povinnost zápisu do veřejného rejstříku a zároveň i povinnost vést od 1. 1. následujícího kalendářního roku účetnictví. To je samozřejmě možné začít vést i dobrovolně, tedy z vlastní iniciativy, změna však musí proběhnout rovněž k 1. 1. kalendářního roku.

V praxi to znamená, že klasické účetnictví je mnohem rozsáhlejší a složitější než daňová evidence. Dokáže nám však sdělit více důležitých informací ohledně hospodaření s majetkem a finančními prostředky. Účtování probíhá na řadě různých účtů dle platné účetní osnovy.

Daňovou evidenci ve většině případů vedou živnostníci, tedy OSVČ, kteří uplatňují skutečné výdaje. Jedná se vlastně o jakousi evidenci, která je vedena za účelem stanovení základu daně a daně z příjmu podnikající fyzické osoby. Formální požadavky jsou zde mírnější než u účetnictví.

Podnikatelé se již v začátcích svého podnikání dopouštějí mnoha chyb. Jednou z těch zbytečných je např. zápis do veřejného rejstříku, přičemž k tomuto jim prozatím nevznikl žádný právní důvod. Tímto krokem si zajistí, že musí ze zákona vést účetnictví. Ve chvíli, kdy začne podnikatel vést účetnictví, musí toto vést alespoň po dobu 5-ti let, a to i v případě, kdy jeho roční obrat nepřesáhne zmíněných 25 mil. Kč.

 

Neorientujete se v dané problematice? Existuje řešení…

Ne každý se v problematice účetnictví a daňové evidence dostatečně orientuje. V případě chybného účtování si může přidělat pouze potencionální problémy. V těchto případech je samozřejmě vhodnější poradit se s odborníkem nebo si najít účetní. Také správný daňový poradce Vám ušetří spoustu drahocenného času a především se vyvarujete i stresu a zoufalství ve chvíli, kdy si s něčím nebudete vědět rady.

Napsat komentář

Jméno *
Email *
Webová stránka